Sebehodnota
Sebehodnota je vnitřní pocit, že mám cenu sám o sobě, bez ohledu na výkon, úspěch nebo souhlas druhých. Na rozdíl od sebevědomí, které stojí na tom, co dokážu, sebehodnota stojí na tom, že jsem. Ve vztazích ovlivňuje, jestli si dovolím být přijímán a jestli unesu blízkost i nesouhlas.
Když je sebehodnota křehká, člověk svou cenu neustále dokazuje nebo si ji nechává potvrzovat zvenčí. Ve vztahu se to projevuje třeba přehnanou snahou zavděčit se, strachem z odmítnutí nebo tím, že kritiku prožívá jako ohrožení celé své osoby. Naopak pevnější sebehodnota umožňuje unést i nesouhlas a blízkost, aniž by se člověk cítil ohrožený.
Sebehodnota se utváří v raných vztazích a dá se v dospělosti posilovat, hlavně skrze sebesoucit a zkušenost, že jsem přijímán i s chybami. Souvisí úzce s vnitřním kritikem, studem a perfekcionismem, které ji naopak podrývají.
Související pojmy
K tématu si přečtěte
Kde to najdete do hloubky
