Perfekcionismus
Perfekcionismus je sklon poměřovat sebe i vztah nedosažitelně vysokým měřítkem a cítit se selhaně, když se ho nedaří naplnit. Není to jen náročnost na kvalitu, ale hlavně strach z chyby a z toho, co by chyba znamenala o mé hodnotě. Ve vztazích vede k tlaku, kritice a těžkostem přijmout druhého i sebe takové, jací jsme.
Za perfekcionismem bývá často stud a křehká sebehodnota: dokud budu bezchybný, nebudu odmítnut. Ve vztahu se to projevuje vysokými nároky na sebe i na partnera, obtížemi odpouštět chyby a napětím z toho, že blízkost vyžaduje ukázat se i nedokonalý. Perfekcionismus tak paradoxně brání právě té blízkosti, po které člověk touží.
Protilékem nebývá nižší laťka, ale větší sebesoucit a ochota unést vlastní zranitelnost. Perfekcionismus se dá zmírnit, když člověk oddělí svou hodnotu od výkonu a dovolí si být přijímán i s chybami, sám sebou i partnerem.
Související pojmy
K tématu si přečtěte
Kde to najdete do hloubky
