Polyvagální teorie
Polyvagální teorie (Stephen Porges) popisuje, jak náš autonomní nervový systém neustále vyhodnocuje bezpečí a přepíná mezi třemi stavy: klidným napojením, mobilizací k boji či útěku a ztuhnutím. Ve vztazích vysvětluje, proč se pod tlakem chováme jinak, než bychom chtěli.
Naše tělo skenuje okolí rychleji, než stihneme myslet – hledá signály, jestli je bezpečno. Když je vyhodnotí jako bezpečné, jsme uvolnění, otevření a schopní se napojit na druhého. Když ucítí ohrožení, přepne do boje nebo útěku (napětí, hádka, odchod). A když se ohrožení zdá bez východiska, může spadnout až do ztuhnutí – stažení, otupění, prázdna.
Pro vztah je to úleva i návod. Úleva, protože partnerova náhlá uzavřenost nebo výbušnost často není zlá vůle, ale nervový systém v obraně. Návod, protože se dá vědomě pěstovat bezpečí – klidným hlasem, blízkostí, pauzou – a tělo pak samo změkne. Tomu vzájemnému zklidňování se říká koregulace.
Související pojmy
K tématu si přečtěte
Kde to najdete do hloubky
