Typy disociace
Disociace je dočasné přerušení spojení mezi vnímáním, pamětí, myšlenkami, pocity a prožitkem vlastního těla. Je to ochranný mechanismus nervové soustavy: když je zážitek neúnosný a utéct ani se bránit nejde, mysl se odpojí zevnitř.
Disociace leží na širokém spektru. Jeden konec je úplně běžný – zasnění za volantem nebo ponoření se do knihy. Druhý konec bývá spojený s těžkou zátěží nebo traumatem. Rozlišuje se pět základních podob: depersonalizace, derealizace, disociativní amnézie, zmatení identity a proměna identity.
Ve vztahu se disociace často projeví tak, že jeden z partnerů uprostřed vyhrocené chvíle zamrzne, uzavře se nebo je najednou nepřítomný, i když tělesně zůstává v pokoji. Nejde obvykle o útok ani lhostejnost, ale o znak, že nervová soustava překročila hranici únosnosti. Pomáhá klid, bezpečí a postupný návrat do těla a přítomnosti.
Související pojmy
K tématu si přečtěte
Kde to najdete do hloubky
