Nedokončená záležitost
Nedokončená záležitost je pojem z gestalt terapie pro prožitek, který se kdysi nemohl dožít do konce – nevyjádřený smutek, nevyslovený vztek, křivda, ke které nikdo nic neřekl. Podle tohoto směru takový prožitek nemizí, zůstává otevřený a hledá dokončení v pozdějších situacích, které se té staré aspoň vzdáleně podobají.
Gestalt terapie vychází z představy, že prožitky mají tendenci se uzavírat: něco se stane, vyvolá to emoci, emoce se vyjádří a situace se dožije do konce. Když se ale vyjádření nedostane prostor – protože bylo nebezpečné, nevhodné nebo prostě nebyl komu – zůstane celek otevřený. Fritz Perls a další autoři pro to používali právě označení nedokončená záležitost.
Ve vztazích se nedokončené záležitosti umí ozvat překvapivě nenápadně. Dnešní drobná situace najednou dostane váhu, která k ní sama o sobě nepatří, a prudkost reakce vypovídá spíš o tom starším než o partnerovi. Nedokončené bývá trpělivé: umí čekat roky a spokojí se s jakoukoli scénou, která tu původní aspoň trochu připomíná.
Gestalt k tomu nabízí i protiváhu – důraz na to, co se děje právě teď. Ne rozbor, proč to tak je, ale všímání si přítomného okamžiku: co cítím v těle, čemu se vyhýbám, jak dýchám. Návrat do přítomnosti bývá způsob, jak od sebe znovu odlepit dnešek a tehdejšek, které se v silné reakci slily do jednoho.
Související pojmy
K tématu si přečtěte
Kde to najdete do hloubky
