Asertivita
Asertivita je schopnost říct svůj názor, potřebu nebo hranici jasně a s respektem, aniž bych druhého napadal nebo se sám obětoval. Stojí mezi pasivitou (ustoupím a mlčím) a agresí (prosadím se na úkor druhého). Ve vztahu umožňuje mluvit o svých potřebách tak, aby byly slyšet, a přitom zůstat v kontaktu.
Asertivně řečená potřeba začíná u mě, ne u obvinění druhého: „Potřebuju, abychom si večer chvíli povídali“ místo „ty se mnou nikdy nemluvíš“. Není to technika, jak vyhrát, ale způsob, jak zůstat sám sebou a zároveň v kontaktu s partnerem. Blízko k ní má formulace pomocí já-výroků a nenásilná komunikace.
Asertivita úzce souvisí se zdravými hranicemi a se sebehodnotou: abych dokázal říct, co potřebuju, musím věřit, že na mých potřebách záleží. Pro řadu lidí je to dovednost, kterou se učí až v dospělosti, a dá se trénovat.
