Parentifikace
Parentifikace je obrácení rolí v rodině, kdy dítě přebírá zodpovědnost za rodiče – stará se o jejich pohodu, chod domácnosti nebo mladší sourozence dřív, než na to má zralost. V dospělosti se často promítá do partnerství jako sklon pečovat, řídit a přehlížet vlastní potřeby.
Rozlišuje se parentifikace praktická (dítě vaří, uklízí, zajišťuje sourozence) a citová (dítě je oporou a „terapeutem“ rodiče, tlumí jeho úzkost, urovnává spory mezi rodiči). Zvlášť ta emoční bývá neviditelná – navenek jde o „hodné, rozumné dítě“, uvnitř ale chybí zkušenost, že se někdo staral o ně.
V dospělém vztahu se parentifikované dítě často pozná podle toho, že umí skvěle dávat, ale těžko přijímá. Bere na sebe víc než půlku, hlídá partnerovu náladu, cítí se zodpovědné za jeho spokojenost – a přitom v tichosti vyhládá po tom být samo opečováváno. Cesta ven nevede přes výčitky rodičům, ale přes učení se nový nárok: i já smím být ten, o koho se pečuje.
Pro pár je užitečné rozpoznat, kdy se z partnerství stává vztah pečovatele a opečovávaného. Taková nerovnováha se tváří jako láska, ale dlouhodobě vyčerpává a ubírá blízkost – opravdové sblížení potřebuje dva dospělé, ne rodiče a dítě.
Související pojmy
K tématu si přečtěte
Kde to najdete do hloubky
