Limerence
Limerence je odborný název pro nejintenzivnější fázi zamilovanosti – stav posedlé zaujatosti druhým člověkem, provázený idealizací, zúženou pozorností a nutkavými myšlenkami. Je časově omezená a obvykle po několika měsících až letech slábne, aniž by to znamenalo konec citu.
Pojem zavedla psycholožka Dorothy Tennovová, aby odlišila prvotní horečku zamilovanosti od trvalejšího pouta, které mezi lidmi roste později. Pro limerenci je typické, že myšlenky na druhého se vracejí i tehdy, když nechceme, jeho přednosti vidíme zvětšené a slabiny buď nevnímáme, nebo nám přijdou roztomilé. Stav živí nejistota, jak to dopadne, a odloučení v něm bolí nepřiměřeně silně.
Limerence není slabost ani naivita, ale funkční přechodný stav, který sblíží dva cizí lidi natolik, aby vedle sebe vydrželi dost dlouho na vznik hlubší vazby. Když odezní, nekončí láska – mění se její podoba z fascinace v pouto, které se dá vědomě budovat. Právě záměna slábnoucí limerence za ztrátu citu bývá častým důvodem paniky v dlouhodobých vztazích.
