Vztahy a délka života: co ukázala metaanalýza 148 studií

Že osamělost člověku nedělá dobře, se tušilo dlouho. Otázka byla, jak velký ten vliv vlastně je ve srovnání s riziky, která bereme vážně – kouřením, obezitou, nedostatkem pohybu.

Odpověď přinesla metaanalýza, tedy studie, která nesbírá vlastní data, ale spojuje výsledky mnoha dřívějších výzkumů a počítá z nich souhrnný efekt.

Co se zkoumalo

Holt-Lunstadová, Smith a Layton (2010) si položili tři otázky: nakolik sociální vztahy ovlivňují riziko úmrtí, které jejich stránky to předpovídají nejsilněji a co ten vztah zeslabuje nebo posiluje.

Jak výzkum probíhal

Autoři prošli 148 dlouhodobých studií, které dohromady sledovaly 308 849 osob. Šlo o výzkumy, které u lidí nejprve změřily sociální vztahy a pak je řadu let sledovaly.

Vztahy se přitom v jednotlivých studiích měřily různě: od jednoduché otázky, zda člověk žije sám, po složitější ukazatele sociální integrace, které zohledňují počet vazeb, jejich druh i zapojení do komunity.

Co vyšlo

Lidé se silnějšími sociálními vztahy měli o 50 % vyšší pravděpodobnost, že sledované období přežijí (poměr šancí 1,50; interval spolehlivosti 1,42 až 1,59).

Podstatný je rozdíl mezi způsoby měření. Nejsilnější souvislost vyšla u složitějších ukazatelů sociální integrace (1,91), nejslabší u prostého údaje, zda člověk bydlí sám, nebo s někým (1,19; ten navíc nebyl statisticky průkazný).

Nerozhoduje ani tak to, jestli je někdo v domácnosti sám, jako to, jak je propojený se svým okolím.

Autoři výsledek postavili vedle dalších známých rizik úmrtnosti. Vliv sociálních vztahů vyšel srovnatelný s kouřením a nadměrným pitím alkoholu a vyšší než u nedostatku pohybu a obezity. Nález přitom zůstal stejný napříč věkem, pohlavím, počátečním zdravotním stavem, příčinou úmrtí i délkou sledování.

Jak si to vysvětlit

Autoři upozorňují, že za souvislostí nemusí stát jediný mechanismus. Blízcí lidé mohou působit přímo, přes klidnější nervový systém a menší dlouhodobou zátěž organismu. A také nepřímo: kdo má kolem sebe vazby, spíš dojde k lékaři, bere léky a má koho požádat o pomoc.

Co z toho neplyne

Především: studie zkoumala sociální vztahy jako celek, ne partnerství. Do měřených ukazatelů patřilo manželství i soužití, ale stejně tak přátelé, rodina a zapojení do komunity. Z těchto dat tedy nelze usoudit, že by partnerský vztah sám o sobě prodlužoval život.

Jde také o souvislost, ne o prokázanou příčinu. Je možné, že lidé s lepším zdravím si vazby snáz udržují, ne jen že vazby chrání zdraví. Autoři to sami uvádějí jako otevřenou otázku.

A srovnání s kouřením je srovnání velikosti statistického efektu napříč studiemi, ne tvrzení, že osamělost a cigareta škodí stejným způsobem.

Co si z toho odnést

Tohle už je úvaha, ne zjištění studie. Za pozornost ale stojí, že nejslabší ukazatel byl ten nejpovrchnější – s kým člověk bydlí. Sdílená domácnost sama o sobě propojení nezaručuje. To, co v datech vyšlo silně, byla pestrost a hloubka vazeb.