Vděčnost jako posila pro vztah. A proč není totéž co zadluženost
vztahy.cz · redakčně připraveno · 6 min čtení
Čtrnáct večerů po sobě si 67 párů zapisovalo, co se mezi nimi dělo. Vděčnost z předchozího dne předpovídala, jak propojeně a spokojeně se člověk cítil ten následující. Pocit, že teď něco dlužím, nepředpovídal nic.
Vděčnost se ve vztazích obvykle probírá jako slušnost. Deníková studie ukázala, že se chová spíš jako každodenní posila, a odlišila ji od pocitu, který vypadá podobně, ale funguje jinak.
Co se zkoumalo
Algoe, Gable a Maiselová (2010) sledovali, jestli vděčnost prožitá jeden den předpovídá, jak propojeně a spokojeně se člověk bude cítit den následující. A jestli stejně funguje i pocit zadluženosti, tedy „teď mu to dlužím“.
Jak výzkum probíhal
Šedesát sedm párů, které spolu bydlely, si čtrnáct večerů po sobě zapisovalo, co se mezi nimi dělo a jak se cítily. Každý partner odpovídal zvlášť. Aby se vyloučilo vyplňování zpětně, byly formuláře opatřeny elektronickým razítkem s časem.
Co vyšlo
Vděčnost prožitá jeden den předpovídala pocit propojení a spokojenost následující den. Podstatné je, že to platilo i po zohlednění toho, jak dobře na tom vztah byl den předtím. Nešlo tedy jen o to, že v dobrých dnech je všeho víc.
Zadluženost nepředpovídala nic. Ani propojení, ani spokojenost. Přitom obojí vzniká z téhož podnětu, tedy z toho, že pro mě partner něco udělal.
Rozdíl mezi „děkuju“ a „teď ti něco dlužím“ se v datech ukázal jako zásadní.
Efekt vděčnosti zůstal i po zohlednění obdivu k partnerovi. Nešlo tedy jen o jakoukoli příjemnou emoci.
Jak si to vysvětlit
Autorka k tomu rozvinula výklad, podle kterého vděčnost plní zvláštní úkol: upozorní nás na to, že druhý stojí za pozornost, a přiblíží nás k němu. Zadluženost naproti tomu vytváří závazek, tedy spíš tlak než přiblížení.
Co z toho neplyne
Autorky samy uvádějí, že data jsou korelační. Emoce se nedaly experimentálně vyvolat, takže o příčině nelze rozhodnout.
Účastníci byli navíc už na začátku poměrně spokojení, což zmenšuje rozptyl a omezuje přenositelnost na páry v krizi.
A při podrobnějším pohledu vycházely dílčí efekty průkazně hlavně u mužů. Rozdíl mezi pohlavími sice nebyl statisticky významný, ale je poctivé to zmínit. Studie také nesledovala jeden konkrétní skutek celým průběhem, takže neříká, jestli stačí jedna laskavost, nebo je potřeba jejich řada.
Co si z toho odnést
Tohle už je úvaha. Rozdíl mezi vděčností a zadlužeností ale nabízí užitečnou otázku: co se ve mně ozve, když pro mě partner něco udělá? Odpověď „je fajn, že to udělal“ a odpověď „musím to vrátit“ vedou k dost odlišnému vztahu.
Text připravila a edituje redakce vztahy.cz. Shrnutí výzkumu je orientační – popisuje tendence napříč zkoumanou skupinou, ne jednotlivé vztahy.

