Odvrácená strana odpuštění: kdy samo nestačí
vztahy.cz · redakčně připraveno · 6 min čtení
Čtyřleté sledování novomanželů přineslo zjištění, které jde proti běžnému rámování. Tam, kde jeden z partnerů odpouštěl snadno, agrese toho druhého v čase neklesala. Tam, kde odpouštěl méně, klesala. Není to výzva neodpouštět, ale zjištění, že samo odpuštění nemění chování.
Odpuštění se obvykle popisuje jednoznačně: prospívá tomu, kdo odpouští, i vztahu. Tahle práce ukázala, že to nemusí platit vždy, a v oboru vyvolala spor, který trvá dodnes.
Co se zkoumalo
McNulty (2011) sledoval, jestli sklon odpouštět souvisí s tím, jak se v čase vyvíjí agresivní chování partnera. Zajímal ho tedy nikoli okamžitý dopad odpuštění, ale to, co se děje po letech.
Jak výzkum probíhal
Novomanželské páry byly sledovány první čtyři roky manželství. Podstatné je, jak byla data sbírána: sklon odpouštět uváděl jeden partner, agresivní chování popisoval ten druhý. Nešlo tedy o jednoho člověka hodnotícího sám sebe.
Co vyšlo
U lidí, kteří odpouštěli snadněji, zůstávala psychická i fyzická agrese ze strany partnera po celé čtyři roky přibližně stejná.
U těch, kteří odpouštěli méně ochotně, agrese partnera v čase klesala.
Snadné odpuštění v datech nesouviselo s tím, že by nepříjemné chování ustávalo.
Autor navrhuje vysvětlení: opakované odpuštění odstraní nepříjemné důsledky, které by jinak od opakování odrazovaly. Chování pak nemá co by ho korigovalo.
Co z toho neplyne
Tenhle článek je potřeba číst obzvlášť opatrně, proto začneme hranicemi. Neplyne z toho výzva neodpouštět. Data neříkají, že by odpuštění škodilo, ani že by zadržovaná zloba vztahu prospívala.
Jde o souvislost, ne o prokázanou příčinu. Je možné, že lidé odpouštějí snadněji právě tam, kde se chování nemění, a ne že ho svým odpuštěním udržují.
Práce je navíc v oboru sporná. Část badatelů kritizuje její metodu i výklad a existují studie ukazující prospěšnost odpuštění za jiných podmínek. Jeden nález nepřebíjí celé pole.
A jedna věc je zásadní: kde se objevuje fyzická agrese, není namístě řešit odpouštění, ale bezpečí. To je téma pro odbornou pomoc, ne pro článek o výzkumu.
Jak si to vysvětlit
Nabízí se čtení, které autor sám naznačuje: odpuštění je vztah k tomu, co se stalo, ne dohoda o tom, co bude dál. Když nahradí rozhovor o změně, zůstane vztah bez nástroje, kterým by se chování upravilo.
Co si z toho odnést
Tohle už je úvaha. Nález ale nabízí užitečné rozlišení mezi dvěma věcmi, které se snadno slévají: odpustit někomu a domluvit se s ním, že se něco změní. To druhé se prvním nedá nahradit.
Text připravila a edituje redakce vztahy.cz. Shrnutí výzkumu je orientační – popisuje tendence napříč zkoumanou skupinou, ne jednotlivé vztahy.