Když tělo a prožitek nejdou spolu: co ukázala metaanalýza 132 studií

V laboratořích se sexuální vzrušení měří dvěma způsoby najednou: přístrojem, který sleduje tělesnou reakci, a otázkou, jak vzrušený se člověk cítí. Otázka je, nakolik si ta dvě čísla odpovídají.

Co se zkoumalo

Chivers, Seto, Lalumière, Laan a Grimbos (2010) shromáždili výsledky čtyř desetiletí takových měření a spočítali, jak silně spolu obě míry souvisejí u mužů a u žen.

Jak výzkum probíhal

Metaanalýza zahrnula 132 laboratorních studií publikovaných mezi lety 1969 a 2007, dohromady s 2 505 ženami a 1 918 muži. Ve všech se souběžně měřila tělesná reakce a sebeposouzené vzrušení.

Co vyšlo

U mužů byla shoda mezi tělem a prožitkem výrazná, korelace 0,66. U žen jen slabá, 0,26. Rozdíl mezi pohlavími byl statisticky významný.

V praxi to znamená, že u žen tělo a prožitek reagují do značné míry nezávisle na sobě. Tělesná reakce tedy není spolehlivým ukazatelem toho, co člověk prožívá jako vzrušení.

Reakce těla není totéž co chuť. A rozhodně není důkazem souhlasu.

Autoři zároveň zjistili, že velikost rozdílu ovlivňuje metoda: záleželo na pestrosti použitých podnětů a na tom, kdy se lidé na své vzrušení ptali, tedy během podnětu nebo až po něm.

Jak si to vysvětlit

Nabízí se výklad, že tělesná reakce může být do jisté míry automatickou odpovědí na sexuální podnět, aniž by k ní patřila chuť nebo příjemnost. Prožitek pak vzniká jinde a řídí se dalšími okolnostmi.

Co z toho neplyne

Neplyne z toho, že by ženy svému tělu nerozuměly. Nález se týká vztahu mezi dvěma měřeními, ne schopnosti se v sobě vyznat.

Jde také o laboratorní měření reakcí na promítané podněty, ne o sex v běžném životě. Přenositelnost je proto omezená.

Autoři sami uvádějí metodické omezení: většina zahrnutých studií nezaznamenávala sexuální zkušenost účastníků, takže ji nešlo zohlednit jako možný vliv.

Co si z toho odnést

Tohle už je úvaha. Zjištění ale nabízí důležité rozlišení, které má i praktický dopad: to, že tělo reaguje, neříká nic o tom, jestli člověk sex chce. Ptát se je proto potřeba slovy, ne z těla.