Jak často? Nad hranicí jednou týdně už četnost s pohodou nesouvisí
vztahy.cz · redakčně připraveno · 6 min čtení
Tři studie s více než třiceti tisíci lidmi ukázaly, že vztah mezi četností sexu a osobní pohodou není přímý. Roste zhruba do hranice jednou týdně a pak se zastaví. A platí jen u lidí ve vztahu.
Otázka „jak často to dělají ostatní“ patří k nejčastějším vůbec. Za ní se ale skrývá jiná, zajímavější: souvisí vůbec četnost s tím, jak se lidem daří?
Co se zkoumalo
Muise, Schimmack a Impettová (2016) prověřovali, jestli platí jednoduchá úměra, podle které je víc sexu spojeno s větší pohodou, nebo jestli má ten vztah jiný tvar.
Jak výzkum probíhal
Práce se skládá ze tří studií, které dohromady zahrnuly 30 645 lidí ze Spojených států. Vedle rozsáhlých populačních dat obsahovala i vlastní dotazník a dlouhodobé sledování manželských párů po řadu let.
Podstatné je, že autoři netestovali jen přímou úměru, ale i možnost, že vztah je křivkový, tedy že se od určité hodnoty chová jinak.
Co vyšlo
Vztah mezi četností sexu a osobní pohodou opravdu nebyl přímý. Rostl zhruba do hranice jednou týdně a nad ní už se nezvyšoval.
Nad hranicí zhruba jednou týdně už vyšší četnost s pohodou nesouvisela.
Druhý nález je stejně důležitý: souvislost se objevila jen u lidí ve vztahu. U nezadaných nebyla žádná.
A třetí: cesta vedla přes vztah. Četnost souvisela se spokojeností ve vztahu a teprve ta se pojila s celkovou pohodou. Sex sám o sobě tedy podle dat nefunguje jako přímý zdroj životní spokojenosti.
Jak si to vysvětlit
Nabízí se, že sex ve vztahu plní roli, kterou po překročení určité míry nelze dál zesilovat. Když je blízkosti dost, přidávání už nic nepřidá. Což odpovídá i tomu, proč u lidí bez vztahu souvislost nevyšla.
Co z toho neplyne
Autoři výslovně upozorňují, že studie nebyla navržena tak, aby ukázala příčinu. Nelze tedy říct, jestli častější sex vede ke spokojenosti, nebo spokojenější lidé mají sex častěji.
Hranice jednou týdně také není doporučení ani norma. Je to bod, ve kterém se v datech křivka zlomila, tedy popis průměru přes desítky tisíc lidí. O konkrétním páru neříká nic.
A data pocházejí ze Spojených států, z části z opakovaných populačních průzkumů. Přenášet je přímo jinam by bylo nepřesné.
Co si z toho odnést
Tohle už je úvaha. Když ale nad určitou mírou četnost přestává hrát roli a celý vztah vede přes spokojenost, ztrácí smysl porovnávat se s čísly. Užitečnější otázka než „kolikrát“ je, jestli je oběma dobře.
Text připravila a edituje redakce vztahy.cz. Shrnutí výzkumu je orientační – popisuje tendence napříč zkoumanou skupinou, ne jednotlivé vztahy.