Co dělá s párem narození dítěte? Osmileté sledování 218 párů
vztahy.cz · redakčně připraveno · 6 min čtení
Po narození prvního dítěte přišlo u sledovaných párů náhlé zhoršení vztahu, a to jak v tom, co si páry samy hlásily, tak v pozorovaném chování. Propad byl malý až střední, ale držel po zbytek osmi let. Bezdětné páry se zhoršovaly také, ale postupně a bez zlomu.
O tom, že dítě promění vztah, se nepochybuje. Dlouho se ale vedl spor, jestli jde o skutečný zlom, nebo jen o pokračování běžného postupného opotřebení, které potkává i páry bez dětí.
Co se zkoumalo
Doss, Rhoades, Stanley a Markman (2009) sledovali, co se s kvalitou vztahu děje po narození prvního dítěte, a porovnávali to s vývojem u párů, které dítě neměly.
Jak výzkum probíhal
Do studie vstoupilo 218 párů, tedy 436 lidí, sledovaných prvních osm let manželství. Podstatné je, že se neměřily jen dotazníky. Součástí bylo i pozorování toho, jak spolu páry skutečně jednají. A že ve vzorku byla srovnávací skupina bezdětných párů.
Co vyšlo
Po narození prvního dítěte přišlo náhlé zhoršení fungování vztahu. Projevilo se v pozitivních i negativních stránkách, a to jak v tom, co páry samy uváděly, tak v pozorovaném chování.
Velikost propadu byla malá až střední. Podstatnější je, že nezmizel: držel po zbytek osmiletého sledování.
Bezdětné páry se zhoršovaly také, ale postupně a bez zlomu. Právě tohle srovnání je jádro studie. Ukazuje, že u rodičů nejde jen o obecný trend.
Matky a otcové se přitom zhoršili zhruba stejně.
To je nález, který jde proti běžné představě, že dopad nese hlavně žena. Míra propadu se ale systematicky lišila podle charakteristik jednotlivce, manželství a samotného těhotenství.
Jak si to vysvětlit
Nabízí se, že dítě nepřidá do vztahu jeden problém, ale změní všechny podmínky naráz: spánek, čas o samotě, dělbu práce i to, kolik pozornosti zbývá na partnera. Zlom v datech pak odpovídá tomu, že tahle změna přijde ze dne na den.
Co z toho neplyne
Neplyne z toho, že by dítě vztahu škodilo. Studie měřila kvalitu partnerského fungování, ne spokojenost se životem ani hodnotu rodičovství.
Efekt byl malý až střední, tedy průměr přes stovky párů. Neříká nic o konkrétní dvojici a rozptyl byl podle autorů značný.
Rozdělení na rodiče a bezrodiče navíc nebylo náhodné. Kdo dítě má a kdy, souvisí s řadou dalších okolností, které se do výsledku promítají.
Co si z toho odnést
Tohle už je úvaha. Když je ale propad po narození dítěte doložený a týká se obou rodičů podobně, přestává být užitečné brát ho jako selhání konkrétního páru. Spíš jako očekávatelnou zátěž, o které se dá mluvit dopředu.
Text připravila a edituje redakce vztahy.cz. Shrnutí výzkumu je orientační – popisuje tendence napříč zkoumanou skupinou, ne jednotlivé vztahy.

