Posttraumatický růst
Posttraumatický růst je pozitivní psychická proměna, ke které u části lidí dochází po zvládnutí těžké životní rány, například po nevěře nebo ztrátě. Nejde o to, že by krize sama byla prospěšná, ale o hloubku a jasnost, kterou v člověku nebo ve vztahu zanechá poctivé zpracování bolesti.
Pojem zavedli američtí psychologové Richard Tedeschi a Lawrence Calhoun v 90. letech. Popisují jím to, že někteří lidé po hluboké krizi nezůstanou jen poškození, ale popisují i změny k lepšímu: pevnější vztahy, jasnější hodnoty, větší vnitřní odolnost nebo ocenění života.
U párů po nevěře se posttraumatický růst neděje díky zradě, ale navzdory ní, a jen tam, kde oba lidé projdou náročnou společnou prací. Sama krize je rána. Růst je až tím, co s ní člověk a vztah udělá. Proto zůstat spolu není totéž co uzdravit se a růst se nedá uspěchat ani vynutit.
Související pojmy
K tématu si přečtěte
Kde to najdete do hloubky
