Nevěra a důvěra
Odpuštění
Odpuštění je vnitřní proces, kterým zraněný člověk postupně přestává nést křivdu jako aktivní břemeno. Neznamená zapomenout, omluvit čin ani se nutně usmířit – je to především osvobození toho, kdo odpouští.
Odpuštění se nedá nařídit ani uspěchat – předčasné „odpuštění“ z povinnosti zranění jen zatlačí pod povrch. Zdravý proces zahrnuje uznání bolesti a hněvu, porozumění tomu, co se stalo, a teprve potom postupné propouštění křivdy.
Ve vztahu po zradě jde o dva propojené, ale samostatné procesy: odpuštění (vnitřní práce zraněného) a obnovu důvěry (společná práce obou). Může nastat jedno bez druhého – odpustit lze i vztahu, který končí.