Model dvojí kontroly
Model dvojí kontroly popisuje vzrušení jako výsledek dvou nezávislých systémů: jednoho, který na podněty reaguje jako plyn, a druhého, který brzdí. Chuť na blízkost tak nezáleží jen na tom, kolik je podnětů, ale hlavně na tom, kolik věcí zrovna sešlapuje brzdu.
Model dvojí kontroly sexuální reakce popsali výzkumníci Erick Janssen a John Bancroft z Kinseyho institutu; do širšího povědomí ho obrazem plynu a brzdy dostala psycholožka Emily Nagoski. Podle něj má tělo dva oddělené systémy. Jeden reaguje na všechno, co vyhodnotí jako podnět k blízkosti, druhý na všechno, co působí jako důvod přestat: napětí, spěch, stud, obavy, rušivé myšlenky.
Praktický důsledek je osvobozující. Když vzrušení vázne, často za tím není málo podnětů, ale citlivá brzda, kterou žádné množství podnětů nepřejede. Proto na chuť víc pomáhá sundat nohu z brzdy, tedy uvolnit napětí a vytvořit pocit bezpečí, než přidávat plyn a tlačit na výkon. Citlivost obou systémů je navíc u každého člověka jiná, což vysvětluje, proč se dva lidé ve vztahu často míjejí, aniž by o toho druhého kdokoli přestal stát.
Související pojmy
K tématu si přečtěte
Kde to najdete do hloubky
