Citové opuštění
Citové opuštění je opakovaná zkušenost, že partner není dostupný právě ve chvílích, kdy ho člověk nejvíc potřebuje. Nejde o fyzický odchod, ale o nepřítomnost pozornosti, opory a zájmu, která postupně narušuje důvěru stejně jako otevřená zrada.
Citové opuštění se často odehraje ve vztahu, kde spolu partneři dál bydlí a fungují. Chybí v něm ale to podstatné: pocit, že když jde do tuhého, druhý přijde. Nemoc, ztráta, krize, a partner je myšlenkami jinde. Každá jednotlivá situace se dá zlehčit, součet ale člověka učí, že se spolehnout nemůže.
Na rozdíl od jednorázové hádky se citové opuštění buduje pomalu a tiše. Právě proto ho bývá těžké pojmenovat. Zraněný partner často slýchá, že přehání, přestože jeho tělo si nedostupnost v důležitou chvíli pamatuje jako moment ohrožení. Obnova začíná tím, že se tahle zkušenost vezme vážně, a partner se učí být znovu dostupný v drobných každodenních okamžicích.
Související pojmy
K tématu si přečtěte
Kde to najdete do hloubky
